Chci, aby to nebyl jen sen !

8. října 2011 v 12:26 | Anný Catherine |  Diary



Přeju d
obré poledne =)


Před cca 2 hodinama sem vstala, ikdyž se mi nechtělo, tak sem bohužel musela hlídat malé ségry,
aby si naši mohli dojet vyřídit nijáké papíry. Znáte to.....

A v noci se mi zdál a připadal mi nejreálnější, jeden sen. Opravdu jako kdyby to bylo reálné a žádný
sen! Ale k věci... v cca 0:30 sem si šla lehnout. Jako každou noc mi trvalo než sem usla... a když
sem konečně zbarala tak sen začal:

Byla sem venku. Byla hrozná zima a foukalo. Seděla sem na nádraží s hlavou v založených rukách
a na sobě sem měla tmavě modré kalhoty, conversky, kytičkovanou mikču a na ní koženou, tmavě
hnědou bundu. Na krku byl krásnej šátek s leopardím vzorem. Z vlasů sem měla udělaný "drdůlek"
a přes rameno sem měla tašku se zebřím vzorem / nevím jak je možné, že si všechno takhle
pamatuju /. Čekala sem a za chvilku přijel bus a já se zvdla.
Koukala sem kdo vystupuje, ale jelikož sem byla z druhé strany, musela sem počkat, až bus odjede
a až pak sem mohla vidět kdo přijel. Bus odjel a na zastávce zůstal stát jen kluk vyšší a hubené
postavy, delšími hnědými vlasy a botohem na zádech. Víc sem toho z dálky neviděla. Rozběla sem
se k němu a skočila na něj. Dlooouhé objímání.... Pustil mě na zem a pak řek usměvavě ,,Ahoj
Aničko." ... s já jen řekla hrozně natěšeně: ,,Konečně!" znovu sem ho hrozně moc objala a pak padla
dlouhá pusa. Sebrali sme se a ruku v ruce šli "k nám" domů. Dům byl jinej než máme doopravdy, byl
to dům jen tom snu. Odemkla sem a šli sme dovnitř. Hned u dveří nás přivítalo malé koťě, kterému
jsem říkala Máca. Šli sme nahoru po schodech do mého pokoje. Byl úžasnej! Takový jaký má být ve
snu a jaký sem si v reálu vždycky přála. Dvě stěny tmavě zelené a dvě stěny bílé, které byly celé
polepené plakáty. Sedli sme si na postel a povídali si. Už nevím o čem.

Pak už byl druhý den. Šli sme zase ruku v ruce pořád do kopce a přišli na nijákou věž. Sedli sme si
tam a koukali dolů na stromy. Viděli sme i mraky. Seděli sme tam u sebe a mazlili se, protože nám
oboum byla hrozná zima. Po chviličce padli pusinky O.o

Probudila sem se ve 4 ráno a jen mi tekly slzy. Víte proč?? Toho kluka v tom snu dobře znám. Známe
se už 2 roky, ale pouze přes net. Mnozí z vás si řeknou, že sem blbá, když si myslím, že něco takového
by mohlo býs s klukem, který bydlí cca 460km odemě. Ale ano. Já si věřím a pevně doufám, že jednou
s ním budu a budeme spolu šťastní!

Skrátila sem to jak nejvíce to šlo a omlouvám se za chyby,které zde asi budou, ale nejsem nejlepší
v češtině =P




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kachnááá:D Kachnááá:D | 13. října 2011 v 17:47 | Reagovat

Je to on viď?..:))...

2 Anný Catherine Anný Catherine | Web | 13. října 2011 v 17:48 | Reagovat

[1]: Ano... :-|  :-)

3 Kachnááá:D Kachnááá:D | 13. října 2011 v 17:52 | Reagovat

[2]: Je mi to jasnýý...=))...Heléééé já měla zase nedávno sen, že jsem postřílela ve škole všechny...A toho mýho taky, i když nevím jak se tam dostal, když k nám na školu nechodí..=D...Pak jsem to po probuzení obrečela a doufala, že se to vážně nestalo..=D

4 Anný Catherine Anný Catherine | Web | 13. října 2011 v 17:55 | Reagovat

[3]:Hups :D

5 Kachnááá:D Kachnááá:D | 13. října 2011 v 18:03 | Reagovat

[4]: Noo..=DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama